|
Kopicův statek
Dvorcová usedlost s patrovým domem a pavlačí z 19.
stol. Patří k nejzajímavějším památkám lidové architektury pojizerského typu. Před statkem socha sv. Jiří Drakobijce (pravděpodobně 1806). Na soklu od lidového sochaře Josefa Zemana jsou čtyři reliéfy: Kristus v Getsemanské zahradě, světice Petronila a Fellicula, sv. Maří Magdaléna
a sv. Anna. Přístup po modré buď od Zlaté stezky (z úseku Hrubá Skála - Valdštejn) nebo lesní cestou od hřbitova z obce Kacanovy.
Půvab statku a jeho okolí
láká filmaře, byly tu natáčeny historické a pohádkové filmy
(třeba Psí kůže, Princ Bajaja, Princ a Večernice aj.) Za připomenutí stojí také dokument o Vojtěchu Kopicovi, který natočili slovenští studenti FAMU a na konci 70. let odvysílal Televizní klub mladých.
Ze statku pocházel František Jiroš (1824-1902), první starosta turnovského okresu zřízeného po zrušení vrchnostenských úřadů. Původně byla usedlost nazývána Jirošův statek nebo rychta. Současné pojmenování připomíná Vojtěcha Kopice (1909-1978). Narodil se ve Vadíně u Havlíčkova Brodu, jako sirotek se přestěhoval k příbuzným do Turnova a na statek se přiženil v roce 1932. Hospodařil tady až do své smrti. Mezi sousedy byl známý svéráznou hrou na harmonium, především však vynikl jako naivní sochař.
Kopicův statek – jaro 1974
Kopicův statek – jaro 2003
Skalní
galerie Vojtěcha Kopice
Skalní galerie v údolíčku za statkem obsahuje množství reliéfů inspirovaných národními dějinami: např. Mistr Jan Hus, Cyril a Metoděj, T.G. Masaryk, Horymír se Šemíkem, Karel IV., Anežka Přemyslovna, Jánošík, dílka se zvířecími motivy, lidová chaloupka a také varhany s autoportrétem jejich tvůrce. Většinu reliéfů doplňují rozmanité lidové moudrosti, verše a citáty. První plastika, kterou Vojtěch Kopic vytvořil, byl v roce 1940 svatý Václav. Poslední, kněžnu Libuši, dokončil těsně před smrtí roku 1978.
Dnes je po údolíčku
vyznačen malý prohlídkový okruh. V ubíhajícím času se
však zvolna rozpadají pískovcové skály a s nimi také půvabné
artefakty Vojtěcha Kopice.
Vstup
do galerie
Kacanovy
Do roku 1924 se obec jmenovala Vrcha a
skládala se ze tří osad: Vrcha, Kacanovy a Radeč. Vrcha byla zmiňována 1514, Radeč 1543 (zanikla v
pol. 19. století při výstavbě obory, zachovala se kaplička sv. Jana Nepomuckého).
První zprávy o Kacanovech jsou z roku 1615. Název obce pravděpodobně pochází od italských brusičů
kozákovských polodrahokamů a byl odvozen ze slov casa nuova (nový dům).
V obci camp, koupaliště a občerstvení, také hotel
Králíček s restaurací a kioskem pro kolemjdoucí.
|
