Sobotka

Původně trhová ves (první písemná zpráva 1322) povýšena na město za Vladislava Jagellonského roku 1498 (městu byl udělen erb, smělo mít opevnění a pořádat dva osmidenní jarmarky do roka; třetí výroční trh povolil císař Rudolf II. spolu s dalšími privilegii). Historie města souvisí s hradem Kost - Sobotka byla hospodářským a kulturním centrem panství. K významným rodákům patří básníci Václav Šolc a Fráňa Šrámek, pobýval tu Karel Václav Rais.

Zajímavosti: zámeček Humprecht, renesanční radnice (empírově upravená), monumentální kostel sv. Maří Magdalény s barokní výzdobou (vysvěcen 1596), od 1991 skulptura italského sochaře Claudia Parmiggianiho Dům pod půlměsícem (dílo tvoří soubor čtyř staveb, jehož další komponenty jsou v Itálii, Francii a v Egyptě). Od 1957 se koná literární festival Šrámkova Sobotka, navštívit lze museum a archiv Fráni Šrámka.

Památky lidové architektury: Šolcův statek, narodil se tu a zemřel básník Václav Šolc, autor Prvosenek. V současné době galerie. Na náměstí u sv. Anny stojí soubor typických roubených domů z 18. století. Originál sochy světice umístěn na Humprechtě, na náměstí je instalována kopie. Známý je také Gansův dům, datovaný v podkroví 1754.

Přijedete-li od Oseku, je před železničním přejezdem dobrá restaurace se zahrádkou; přímo pod podloubím na náměstí je příjemná cukrárna, kde je možné sedět venku.

Náměstí v Sobotce koncem 20. let

U Šolcova statku

Humprecht (zámek)

Lovecký zámeček nechal postavit Humprecht Jan Černín z Chudenic (synovec císařského velvyslance v Turecku) v letech 1667–1672. Návrh vypracoval Carlo Lurago, snad jako volnou parafrázi Galatské věže v Cařihradu. Současně byla stavěna zeď obory s vyhlídkovými altánky (rondely). 29. června 1678 zámek zapálil blesk a po požáru byl mezi roky 1678 až 1681 přestavěn Francescem Ceresollou. Půdorys zámku je zachycen v tzv. Dienzenhoferově skicáři (Bayerische Nationalmuseum Mnichov).

Vznikla elipsovitá barokní stavba s ustupujícím patrem, na jehož úrovni obtáčí celý objekt pavlač. Zakončena je kuželovitou střechou s kovovým půlměsícem na vrcholu (1829, původně osazeno plechovou bání s dvojramenným křížem). V přízemí je centrální sál a nad ním je přes obě patra sál hodovní s osmi okny a pozoruhodnou akustikou (ozvěna 6 až 8 vteřin). Za jeho obvodem jsou obytné místnosti.