|
Jizerka (osada)
Nejvýše položená osada
(koruna) Jizerských hor, písemně uváděna v 16. stol. Lokalita byla zřejmě osídlena dříve. Nejprve osada dřevorubců, pastýřů a čihařů, pak také hledačů drahokamů (odráží se v místních názvech Safírový potok, Vlašský hřeben, Na Čihadle). V 19. stol.
tady F. A. Riedel založil dvě sklářské hutě. Ze starší
zbyly pouze rozvaliny, druhá z roku 1866 je upravena jako pension. V polovině 19.
stol. měla Jizerka přes 40 domů. Výroba skla byla ukončena v roce 1911. Na počest hraběte Viléma Clam Gallase (resp. podpisu smlouvy mezi majiteli panství a
skláren) byla vztyčena kamenná pyramida s pamětní deskou.
Nejznámější místní hostinec byl pojmenován podle pomníku, který stojí
dodnes.
Dnes je Jizerka rekreačním a sportovním střediskem na trase Jizerské lyžařské magistrály. V části pod Bukovcem (tzv. Malá Jizerka, někdy také Mořina) jsou dva pensiony s restauracemi a parkoviště.
Vychází odtud naučná stezka na Bukovec a Malou jizerskou louku
a mnoho turistických cest. Panský dům majitelů skláren v osadě byl
upraven na hotel. Najdete tu další pensiony a restaurace.
V bývalé škole (svému účelu sloužila 1886–1956)
sídlí informační středisko ČSOP s výstavou
Stará a nová tvář Jizerských hor o historii osady a o životě jejích obyvatel. Výstava byla rozšířena v roce
2003 a skládá se z expozic věnovaných historii hor, sklářství, přírodě a výstavám fotoprací. Muzeum je otevřeno od května do října každou sobotu a neděli. V osadě
je umístěna meteorologická stanice sdružení Hydronet. Výsledky pozorování a aktuální povětrnostní situace v lokalitě
bývaly na internetu.
V roce 2005 byl otevřen turistický hraniční přechod do
Polska.
Pomník na Jizerce
Pohled k Bukovci od Hnojového domu
Panský dům z Jezdecké cesty
Jizerka začátkem 70. let
Bukovec
Čedičový kužel (1005 m n.m.) s unikátní květenou a bukovými porosty, přírodní reservace (28,9 ha), naučná stezka.
Malá jizerská louka
(reservace)
Také Rašeliniště Jizerky, podél Jizerské silnice z Jizerky na Smědavu, prochází jím naučná stezka (1971). Jediné rašeliniště v horách, které bylo v minulosti těženo pro potřebu lázní v Libverdě. Typické porosty: rašeliníky a
mechy, bříza, klikva, vlochyně, suchopýr pochvatý atd., po okrajích vrchovišť také jalovec zakrslý, kleč aj. Z náplavů podél břehů Safírového potoka a Jizerky, do které se vlévá, byly už v 16.
stol. rýžovány vzácné nerosty (rubín, safír, ametyst, topas, beryl, černý iserin a černohnědý iserit aj., krátce také zlato). Reservace na ploše 179 ha od roku 1960.
Pohled k Bukovci z Jizerské silnice
U reservace začátkem 70. let
|
