Kubova Huť

Původně sklářská osada vznikla 1728 u sklářské huti. Huť založil obchodník se sklem Jan Potscheider. Do roku 1736, kdy vyhasla, se tu vyrábělo tabulové, zrcadlové a optické sklo.

Dnes nejvýše položená železniční stanice v Čechách (996 m n.m.) a východiště turistických cest na vrchol Boubína, po boubínském masivu a do reservace Boubínský prales. Od 2006 otevřena naučná stezka Hornovltavické pastviny. V zimě oblíbené lyžařské středisko se sjezdařským areálem a upravovanými běžeckými stopami, které se napojují na tratě z Borových Lad a Nových Hutí. Ubytování v hotelech (Kuba, Arnika) a v řadě pensionů, restaurace, parkování.

Boubín

Hora (1362 m n.m.), která se sousedním Bobíkem (1264 m n.m.) tvoří dominantu této části Šumavy. Na vrcholu je malý obelisk připomínající návštěvu pražského arcibiskupa Schwarzenberga v srpnu 1867. Od podzimu 2004 tam stojí také dřevěná vyhlídková věž, slavnostně byla otevřena 3. června 2005. Za vhodného počasí návštěvníkům nabízí krásné výhledy mj. na Alpy, zřetelně je z rozhledny vidět třeba Dachsteinský ledovec.

Boubínský prales (reservace)

V roce 1858 kníže Jan Adolf Schwarzenberg rozhodl, že část horského pralesa zůstane nedotčena a nebude hospodářsky využívána. Nemálo se o to zasloužil lesmistr Josef John. Prales poničila vichřice 1870, zbylo přibližně 47 ha porostů (smrk, buk, jedle, méně klen a horský jilm), které byly v prosinci 1933 vyhlášeny státní přírodní reservací. V roce 1958 byla reservace rozšířena o 620 ha okolních lesů. V její jádrové části jsou chráněny zbytky původních šumavských horských lesů, tzv. pomezního hvozdu. Nejstarší stromy dosahují stáří až 300 – 400 let. Zajímavostí jsou stromy s různými deformacemi nebo na chůdovitých kořenech. Tzv. Král smrků padl v zimě 1970; vysoký byl 57,2 m, obvod kmene 1,3 m od země činil 508 cm; stáří zhruba 440 roků. Od Boubínského jezírka vede reservací naučná stezka (8 zastávek s informačními tabulemi, délka 3,8 km).

Boubínské jezírko

Také jezírko U pralesa. Nádrž na Kaplickém potoce byla vybudována 1836, rozšířena 1857; sloužila pro plavení dřeva do sklárny v Lenoře. Největší hloubka u výpusti dosahuje 4 m, rozloha 0,37 ha.

Horní Vltavice

Obec nad levým břehem Teplé Vltavy, poprvé zmiňována 1257, v 16.–18. stol. tu byla řada skláren. Barokní kostel Panny Marie, sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého (1726). Na hřbitově hrobka rodiny Kraliků z Meyrwaldu, majitelů sklárny v Lenoře. U mostu přes Vltavu usedlost volarského typu s vyřezávanou pavlačí. Restaurace, ubytování, možnost parkování.

Kostel v Horní Vltavici