Kvilda

Nejvýše položená (1065 m n.m.) obec v České republice, rekreační středisko v centrální části Šumavy. Lokalita známa od poloviny 14. století (poblíž procházela jedna z větví historické Zlaté stezky, bylo zde rýžováno zlato), zhruba o sto let později byla založena dřevařská osada. V letech 1796-1812 tady pracovala Tobiášova sklářská huť a vedle ní huť Hraběcí (1794-1888), proslulé byly obrázky malované na skle. Kromě několika šumavských stavení je zajímavý kostel sv. Štěpána z let 1892-1894 s čelní stěnou krytou šindelem. V obci je informační středisko národního parku, několik parkovišť, hotely, pensiony, restaurace.

Horská Kvilda

Malebná horská osada, rozptýleným chalupám dominuje bývalý Polaufův hostinec, dnes pension s restaurací a letní zahrádkou. Stával tu statek U Daniele, odkud pocházel děd spisovatele Karla Klostermanna. Obyvatelé se živili těžbou a zpracováním dřeva, drobným zemědělstvím, také těžbou rašeliny. Stálo tu několk vodních hamrů. Poválečný vývoj obce poznamenal odsun německých usedlíků. V osadě více možností občerstvení a ubytování.

Na silnici od Horské Kvildy 1923

Filipova Huť

Osada (1093 m n.m.) vznikla okolo sklářské hutě na duté sklo v roce 1785. Pojmenována byla podle tehdejšího majitele panství, hraběte Filipa Kinského. Později zde žili převážně dřevaři (okolo roku 1880 až 1620 obyvatel). Osada postupně upadala, např. zcela zmizela část zvaná Praislaiten, která ležela směrem k Modravě. Zbylá stavení jsou rozeseta po Kvildských pláních, některá reprezentují horský typ roubené usedlosti. Občerstvení v pensionech Hájovna a Korýtko.

Jezerní slať

Leží mezi Kvildou a Horskou Kvildou v mělkém sedle na rozvodí Vltavy a Otavy ve výšce okolo 1065 m n.m. Do roku 1934 byla slať těžena, pak vyhlášena státní přírodní reservací (plocha 120 ha). Krátká naučná stezka (povalový chodník a vyhlídková věž). Vyskytují se zde typické druhy rostlin, především bříza zakrslá a kosodřevina.

Vyhlídková věž na Jezerní slati

Vydří Most

Kdysi osada u mostu přes Hamerský potok.