|
|
Plešné jezero
Něm. Plöckensteiner See; jedno z pěti ledovcových jezer na české straně Šumavy
(1090 m n.m.), délka 540 m, šířka 150 m, rozloha 7,48 ha, maximální hloubka 18,3 m. Z jezera vytéká Jezerní potok, který se u Želnavy vlévá do Vltavy. Roste zde
kapradinka šídlatka ostnovýtrusá. Nad jezerem se tyčí 260 m
vysoká Jezerní stěna místy porostlá přirozenými horskými
smrčinami, významný geologický útvar.
Od roku 1791, kdy byla čelní moréna
proražena a opatřena výtokovým zařízením, sloužila jezerní voda k napájení
kanálu. Původní hever k otevírání výpusti se zachoval a je vystaven v museu ve Chvalšinách. U hráze leží balvan s vytesanou
knížecí korunkou a nápisem "JS 13. August 1868", který připomíná návštěvu Jana Schwarzenberga.
V roce 1911 byla u jezera vybudována Lucemburská chata, později majetek Klubu českých turistů, po
vzniku železné opony byla přestavěna a využívána Pohraniční stráží. Při asanaci lokality po roce 1989 byl objekt zbořen.
|
Lucemburská
chata po přestavbě 1935
Pamětní kámen
Plešné jezero
2002
Plešné jezero 2007
Stifterův
památník
Připomíná významného regionálního spisovatele a malíře (1805–1868).
Obelisk ze šumavské žuly je vysoký 14,5 m a byl postaven v letech 1876–1877 na
skalním výběžku Jezerní stěny. Na pomníku jsou vytesány citáty ze Stifterova díla.
Je odtud krásný výhled na Plešné jezero a hluboko do vnitrozemí.
Plechý
Něm. Plöckenstein (1378 m n.m.), nejvyšší vrchol české části Šumavy; odtud pěší hřebenová cesta přes Trojmeznou (1362 m n.m.) a Vysoký hřbet (1341 m n.m.) na Třístoličník, nebo v opačném směru přes Studničnou (1160 m n.m.) a Hraničník (1283 m n.m.) na Smrčinu.
|
|
Říjiště
Při turistické cestě (zelená) z Nové Pece k Plešnému jezeru, občerstvení. Dále po stezce pro pěší
tzv. Kamenné moře, pozůstatek působení ledovce (pole žulových
balvanů na ploše zhruba 6 ha).
Rossbach
Rozcestí, technická památka: Koňský potok tady podtéká plavební kanál a souběžnou cestu.
|
V y o b r a z e n í :
[1] Plešné jezero [2] Jezerní stěna [3] Kiosek
na Říjišti O k n a : Historická fotografie byla zapůjčena z internetových stránek Šumava na starých pohlednicích Honzy a Blanky Reichardtových.
|
