|
|
Poledník
Významný vrchol (1315 m n.m), také Polední hora, něm. Mittagsberg. V poválečném období ležel v hraničním pásmu a byl nepřístupný. Rozsáhlý vojenský objekt na vrcholu
mj. sloužil k radiovému odposlechu, po roce 1989 byl částečně zbořen a celá lokalita upravena pro turistické účely (také kiosek). V roce 1998 byla otevřena věž, přestavěná na rozhlednu. Vynikající výhledy na nejvyšší vrcholky Šumavy, např. na Ostrý, Jezerní horu, Pancíř, Boubín, Sokol, Luzný, Roklan, Velký Javor atd.
Prášilské jezero
Ve výšce 1080 m n.m. na východních svazích Poledníku. Stejně jako ostatní šumavská jezera vzniklo působením ledovce. Nad jezerem typická stěna vysoká 150 m se skalními útvary (sruby, kamenná moře), hráz tvoří 9 m vysoká moréna. Rozloha 3,72 ha, největší hloubka 14,9 m. Na hrázi pomníček připomínající studenta Ottokara Kareise, který v roce 1927 v jezeře utonul. Jezero bylo opět zpřístupněno až po roce 1989.
Na kole lze dojet pouze k odpočívadlu pod jezerem. Další výstup výhradně pěšky
!
Březník
Něm. Pürstling, dějiště románu Karla Klostermanna "Ze světa lesních samot". Historická hájenka byla obydlena do roku 1951, pak sloužila Pohraniční stráži. Od 70. let pustla, zachránila ji rekonstrukce financovaná
národním parkem. Od 2003 je tu umístěna spisovatelova expozice a také sezónní občerstvení.
|
V sousedství byla zřízena naučná stezka Suchým
lesem věnovaná kůrovcové kalamitě. Taktně nepředváděla holiny
plné zbytků po kácení a terén rozrytý těžkou technikou. Po změně
vedení a strategie parku byla v roce 2005 otevřena 4,5 km dlouhá stezka Proměna horské smrčiny, v podstatě o tomtéž s
důrazem na samoobnovovací schopnosti lesa. Za "zážitkovou" mohou trasu považovat pouze
takoví návštěvníci, kteří nikdy
před tím neviděli uschlý les a náletové stromky.
Pohled od Březníku na Luzenské údolí
|
|
Modrava
Horská ves, něm. Mader, lokalita písemně uváděna 1614. Byla založena jako rybářská a lovecká osada v sousedství rozsáhlých slatí na soutoku Roklanského, Modravského a Filipohuťského potoka. Soutokem vzniká malebná říčka Vydra. Královský výnos z roku 1617 povoloval v okolí volnou pastvu soumarům karavan, které nedorazily po obchodní stezce do Kašperských Hor. Prudký rozvoj zažila od konce 18. století, kdy byla v oblasti zahájena intensivní těžba dřeva.
1799-1801 byl vybudován Vchynicko-Tetovský plavební kanál, 1826 zřídil F. Bienert na Roklanském potoce pilu na resonanční dřevo (typické budovy, obytná sloužila také jako lovecký zámeček), ke správě nově otevřeného lesního revíru byla v roce 1848 postavena schwarzenberská hájovna na nedalekém Březníku.
V roce 1924 v obci Klub československých turistů otevřel Klostermannovu chatu
(dle projektu architekta Bohuslava Fuchse, památkově chráněný objekt). Náklady přesáhly 1 mil. Kč, vznikla nová dominanta obce. Chata měla při svém otevření 28 pokojů, v období světové války sloužila říšské branné moci, po válce Pohraniční stráži a ještě později jako rekreační objekt Škody Plzeň. Od roku 1993 chata chátrala.
Rozsáhlá rekonstrukce (2004) ji změnila na hotel. V roce 1934 byla postavena česká obecní škola (nyní hotel Modrava).
Klostermannova chata 1930
|
V současnosti je Modrava významným turistickým centrem, východištěm výletů do centrální oblasti Šumavy. Hotely, pensiony, restaurace, informační středisko, pohodlné parkování na
parkovišti za mostem.
Javoří
Pila
Dnes jen rozcestí turistických cest nedaleko Tříjezerní slatě. Stávala tu hájenka spojená s hostincem
U tetřeva.
V y o b r a z e n í :
[1] Rozhledna na Poledníku [2] Prášilské jezero
[3] Na Březníku [4] Bývalá Bienertova pila na
Modravě [5] Cestou od pily [6] Modravský potok nad obcí
O k n o : Historická fotografie byla zapůjčena z internetových stránek Šumava na starých pohlednicích Honzy a Blanky Reichardtových.
|
