Unikátní vodní stavba sloužila ke splavování vytěženého dřeva z nepřístupných oblastí hor a k jeho dopravě; technická památka (1963).

Josef Rosenauer (1735-1804)

Ve službách schwarzenberského panství (1759 lesní adjunkt, po studiích ve Vídni 1771 knížecí inženýr, 1774 zemský zeměměřič a 1791 ředitel vodní dopravy na panství). Další projekty: např. plavební kanál po řece Aist v Horním Rakousku, Vchynicko -Tetovský plavební kanál aj. Projekt schwarzenberského kanálu vypracoval v roce 1775.

Při cestě na Třístoličník nad Novým Údolím (červená) u potoka Světlá voda je dnes vypuštěná a zarostlá retenční nádrž plavebního kanálu a Rosenauerův památník (postaven 1928).

Rosenauerův památník (deska) 

Rosenauerova kaplička

Plavební kanál

Stavba byla zahájena v roce 1789, kdy byl postaven 29,3 km dlouhý úsek od potoka Zwettelbach k potoku Rakovka, který ústí do Vltavy u obce Hory. V roce 1791 byl kanál prodloužen k Jezernímu potoku, který vytéká z Plešného jezera, z něho byla vypouštěna voda potřebná pro plavbu. V roce 1793 bylo koryto kanálu prodlouženo až k Jelenímu potoku u osady Jelení. Tam končil "starý" kanál dlouhý 39,9 km; kanál byl u dna široký 1,5 - 2 m a na horní hraně 3,5 - 4 m, průměrně hluboký 1 m, mohla se jím plavit polena dlouhá až tři stopy (do 94 cm). Na hladký průběh plavení dohlíželo okolo 200 lidí. Na místě křížení Jezerního potoka s korytem kanálu byl postaven památník a (Rosenauerova) kaplička jako poděkování za zdárné dokončení první části stavby.

Úspěšný odbyt podnítil rozvoj těžby dřeva v šumavských lesích. Tehdy vznikly nebo rostly vesnice jako Huťský Dvůr, Nová Pec, Jelení Vrchy, Stožec, Nové Údolí atd. "Nový" kanál od Jeleního potoka pod Třístoličník se 419 m dlouhým tunelem byl postaven 1821-1822, první plavení 1824.

Celková délka vodní cesty, která pod Vítkovým kamenem překračuje ve výšce 790 m n.m. evropské rozvodí, dosáhla od ústí řeky Mühl do Dunaje po potok Světlá voda 89,7 km. Kanál byl napájen vodou z 21 potoků. V roce 1835 byla vybudována nádrž Jelení jezírko (u Jeleních Vrchů), později Rosenauerova nádrž (nad Novým Údolím) a nádrž Říjiště. Do kanálu ústily tři vodní smyky (Jelení smyk dlouhý 1,3 km, Jezerní smyk 0,9 km a Koňský smyk 1,4 km). Celé dílo doplňovalo 87 mostů a můstků, 80 vodních propustí, 78 vodních příkopů a 22 stavidel.

Roku 1887 byl 22,3 km dlouhý úsek kanálu mezi potoky Rakovka a Světlá voda upraven pro plavbu celých kmenů (do 19,5 m). Byl vybudován 3,8 km dlouhý Želnavský (Hefenkriegský) smyk, který u Želnavy propojil kanál s Vltavou. V Želnavě byly kmeny vázány do vorů a plaveny až do Prahy. Pokračovala také plavba dřeva kanálem a řekou Mühl do rakouského Haslachu a dále do Vídně (do 1891).

1892 byl zahájen provoz na železniční trati Želnava - České Budějovice. Dřevo mířilo Hefenkriegským smykem k překladišti a odtud bylo rozváženo po železnici. Když po roce 1910 přibyla trať z Volar přes Černý Kříž a Nové Údolí do Haidmühle a dál do Pasova, ztrácela plavba dříví na významu a v roce 1916 se po celé délce kanálu plavilo naposledy.

Statut technické památky kanálu nikterak nepomohl, bez zájmu a údržby chátralo koryto i návazná zařízení, mnohé úseky byly těžce poškozeny dřevařskou technikou. Teprve v 90. letech bylo přistoupeno k postupné rekonstrukci tohoto výjimečného díla.

V rámci projektu Setkání s tradicí se každoročně koná několik plavení dřeva na opravených úsecích kanálu, nejčastěji na Jeleních Vrších nebo u Ježové na česko-rakouské hranici. Většinou účinkuje plavební personál v historických kostýmech a folklórní soubory. Program najdete na internetu - viz odkazy.

Kanál nad Novou Pecí

Museum Schwarzenberského kanálu

Museum, které vzniklo za pomoci fondu Phare, je umístěno v historickém domě na náměstí obce Chvalšiny. Obec leží poblíž Českého Krumlova u silnice na Prachatice. Narodil se tu Josef Rosenauer, jehož osobnosti a dílu (hlavně Schwarzenberskému a Vchynicko-Tetovskému kanálu) je věnována nejrozsáhlejší část expozice.