Stožec (obec)

Něm. Tusset, původně dřevařská osada při meandrech Studené Vltavy na okraji hraničních lesů, první písemná zmínka z roku 1769. V obci byla pstruží líheň, pila na resonanční dřevo a od 1855 továrna firmy Bienert na výrobu ozvučných desek. Od 1910 stanice na železniční trati Prachatice – Pasov. Největšího rozkvětu Stožec dosáhl kolem roku 1930, kdy tu (včetně přilehlých osad) žilo 2811 obyvatel.

Po válce doplatil úpadkem na svoji polohu vzhledem k tzv. železné oponě. V současnosti je východištěm výletů do oblasti Trojmezí. V obci se postupně rozvíjejí služby cestovního ruchu: hostinec U pstruha (Zur Forelle) slouží jako rekreační zařízení, několik pensionů, restaurace, půjčovna horských kol, parkoviště, informační středisko národního parku atd.

Hostinec U pstruha 1932 

Stožec (hora) a Stožecká kaple

Hora Stožec (1065 m n.m.) s lokalitou Medvědice (I. zóna, 40,6 ha, zbytky horského suťového lesa). Na jihozápadním úbočí Stožecká skála (974 m n.m.) s křížem na vrcholu a výhledem do údolí Studené Vltavy. K ochraně jedné z větví Zlaté stezky tady od 13. do 16. stol. stávala strážní věž.

Kaple Panny Marie, něm. Tussetkapelle, stojí u pramene pod Stožeckou skálou. Kdysi navštěvované poutní místo - v roce 1920 ve svátek Nanebevzetí P. Marie sem přišlo přes pět a půl tisíce poutníků z obou stran hranice. Po roce 1948 kaple těžce zchátrala, opravy proběhly v letech 1987- 1988, znovu vysvěcena v srpnu 1990. Její věrnou kopii postavili roku 1985 v blízké bavorské obci Philippsreut.

Stožecká kaple

Na Stožecké louce

České Žleby

Osada na Zlaté stezce, která patrně od 11. stol. vedla z Pasova přes Freyung, Bischofsreut, České Žleby a Volary do Prachatic a pokračovala přes Vodňany a Písek až do Prahy. Později přibyly další větve, třeba přes Grafenau, Kvildu, Horskou Kvildu a Modravu do Sušice, Klatov a Plzně. Přepravována byla především sůl a také další rozmanité zboží. V 16. stol. procházelo po stezce přes tisíc soumarů týdně, od začátku 18. stol. postupně ztrácela obchodní význam.

Jméno obce se několikrát změnilo (České Trouby aj.), vždy však odkazovalo na žleby nebo koryta, z kterých se napájeli soumaři obchodních karavan. Stezka odtud pokračovala k Soumarskému Mostu po trase dnešní lesní silnice. Během 18. stol. se České Žleby proměnily na dřevařskou obec.

Dnes je v rekonstruovaném domě v centru obce turistické informační středisko a občerstvení, v hájence u cesty do Stožce informační středisko národního parku. Expozici o zvířatech, která ze Šumavy zmizela, vévodí vycpaný los.

Rekonstruovaný dům s turistickým střediskem

Mlaka

Hraniční přechod pro pěší a cyklisty.

Zmizelé vsi a osady

Krásná Hora - Schönberg, Kamenná Hlava - Steinköpfl, Radvanovice - Schillerberg, Dolní Cazov - Unterzassau, Horní Cazov - Oberzassau.

Cesta přes bývalou Krásnou Horu