VÝLETY NA KOLE

ŠUMAVA

Příjezd do Stožce (92 kB)

Příjezd do Stožce ze silnice I/4 k hraničnímu přechodu Strážný, v Hliništi odbočit na České Žleby a dále do Stožce. Od Volar na Soumarský Most (camp), potom České Žleby a Stožec.

Příjezd na Kvildu a do Modravy (96 kB)

Příjezd na Kvildu z Vimperka (II/168), nebo z Horní Vltavice přes Borová Lada, od Sušice přes Rejštejn a Horskou Kvildu (II/169). Příjezd na Modravu z Kvildy přes Filipovu Huť nebo přes Srní a Antýgl.

V porovnání s Jizerskými horami a s Českým rájem jsou na Šumavě pro rekreační cyklistiku nejlepší podmínky. Velká rozloha a množství použitelných cest zatím postačují k rozředění stále vyššího počtu návštěvníků, z nichž tvoří zhruba 80 % právě cyklisté. Turistický provoz nedosahuje takové intenzity, aby jízdu na kole nějak významněji komplikoval. Od cyklistů vyžaduje pouze větší opatrnost v nejnavštěvovanějších místech. Nejvíc výletníků směřuje do lokalit, které byly opětovně zpřístupněny až po roce 1989 a dnes jsou na území národního parku.

Základnou pro vyjížďky do oblasti Trojmezí je obec Stožec v údolí Studené Vltavy jihovýchodně od Strážného. Vedou odtud výlety na Schwarzenberský kanál a na Plešné jezero nebo na Třístoličník aj. Parkoviště je za mostem naproti rekreačnímu zařízení U pstruha se zahrádkou a restaurací. U parkoviště je kiosek s nápoji a suvenýry, v obci hostinec U supa, pension U Mauritzů a jiné, půjčovna horských kol a informační středisko Národního parku Šumava.

Výlet na Knížecí Pláně a různě dál startuje v Kubově Huti, známém lyžařském a turistickém středisku pod Boubínem při mezinárodní silnici k hraničnímu přechodu Strážný. V obci jsou dvě parkoviště často využívaná návštěvníky Boubína, hotely Arnika a Kuba, pensiony, restaurace atd. a také nádraží ČD na trati Volary - Vimperk.

Výlet k pramenům Vltavy a na Březník začíná a končí na Kvildě, v oblíbeném rekreačním středisku v centrální části Šumavy. V obci jsou hotely, penziony a restaurace, známé pekařství, informační středisko Národního parku Šumava, několik parkovišť atd.

Modrava, odkud se vyjíždí na Poledník a Prášilské jezero, leží o zhruba 8 km západněji, jinak pro ni platí zhruba totéž, co pro Kvildu. Pohodlně tady zaparkujete na parkovišti za mostem.

V období prázdnin apod. bývá frekventovaná např. cesta podle Schwarzenberského plavebního kanálu, hlavně Jelení Vrchy a jejich okolí a úseky nad Novou Pecí. Podobně cesty na Plešné jezero a silnice z Nové Pece vltavským údolím přes Černý Kříž a do Stožce. Husto je obvykle na Knížecích Pláních. Nejméně příznivá situace bývá v okolí Kvildy a Modravy. Vedle cesty z Kvildy k pramenům Vltavy se jedná např. o trasy z Modravy na Březník či k Poledníku, podle Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu, z Filipovy Hutě na Horskou Kvildu atd.

Problematická místa jsou popsána v poznámkách k jednotlivým výletům.

Výlety

1. Okolo Stožce (18,1 km)

Pohodlný projížďkový okruh kolem hory Stožec. Můžete pěšky odbočit ke Stožecké kapli, v Dobré si prohlédnout typické šumavské chalupy a navštívit oblíbený hostinec U Němečka.

2. Po Zlaté stezce (do Nového Údolí) (14,4 km)

Spojovací trasa s otevřeným koncem. Do Českých Žlebů a po několika místech na historické Zlaté stezce (varianta k nim přidává ještě německý Bischofsreut). A také po vesnicích při německé hranici, které byly zničeny po vzniku tzv. hraničního pásma. Z Nového Údolí buď zpátky do Stožce nebo na Schwarzenberský kanál s mnoha možnostmi jak pokračovat.

3. Schwarzenberský kanál (68,6 km)

Prakticky po celé dráze plavebního kanálu na našem území. Značnou délku kompenzuje dobrý povrch cest a malé převýšení: kromě dvou výraznějších stoupání pojedete po rovině nebo z kopce. A teprve ve větším celku se zřetelně ukazuje výjimečnost historického vodního díla a genialita jeho tvůrce. Trasa nabízí množství variant - jsou uvedeny dále jako samostatné výlety.

4. Schwarzenberský kanál - Stožec (Černý Kříž) (30,1 km)

Výlet po "novém" Schwarzenberském kanálu zpod Třístoličníku po Jelení Vrchy. Tento úsek plavební cesty byl vybudován 1821–1822 včetně tunelu vrchem Plešivec, první plavení 1824. Všechny varianty končí ve Stožci, nebo se vracejí přes Černý Kříž.

5. Schwarzenberský kanál - Nová Pec (Ovesná) (52,9 km)

Prodloužení předcházejícího výletu až po Novou Pec, respektive na Klápu. Odtud sjezd do Nové Pece podle Želnavského (Hefenkriegského) smyku, kterým se plavilo dřevo k Vltavě a v pozdějších letech na překladiště, kde bylo nakládáno na železniční vagóny. Pravděpodobně nejnavštěvovanější úsek Schwarzenberského kanálu.

6. Plešné jezero - Nová Pec (Černý Kříž) (46,8 km)

Silnější cyklisté si stoupáním k Plešnému jezeru a následným sjezdem mohou vylepšit trasu po Schwarzenberském kanálu. Popisovaná cesta se naopak jízdě podle kanálu v co největší míře vyhýbá. Celý kout je hodně navštěvovaný, naštěstí nejvíc turistů chodí k jezeru od Říjiště přes tzv. Kamenné moře a výlet vede od Hučiny.

7. Na Třístoličník (33,8 km)

Pro cyklisty královský kopec v celé oblasti Trojmezí. Z našeho území na kole přístupný není, jede se z Haidmühle po horské silnici, která končí na parkovišti pod vrcholem. Na vršek s chatou a restaurací se pokračuje po asfaltové lesní cestě. I když Třístoličník patří mezi nejnavštěvovanější místa na Šumavě, automobilů se příliš obávat nemusíte. Němečtí řidiči jsou zvyklí se k cyklistům chovat slušně.

8. Na Knížecí Pláně (a zpátky vlakem) (41,4 km)

Tak trochu historie Šumavy v kostce - zmizelé osídlení, kasárna Pohraniční stráže, kasíno a tržiště, úsek dávné Zlaté stezky aj. Především ale příjemné svezení krajinou, která po čase spolehlivě vymaže také pozůstatky dnešního snažení. Zajímavé jsou obě varianty, na vlak se lépe čeká v hostinci na Soumarském Mostě.

9. K pramenům Vltavy a na Březník (39,5 km)

Zkraje výlet vede po kopcích, které se občas zajídají. Stoupá se po štěrkových cestách a sjezdy jsou příkré. Za Černou horou se už pokračuje po lepším povrchu. Přesto následuje několik doporučení, jak si cestu zkrátit a hlavně, jak se se vyhnout silnici z Modravy na Filipovu Huť. Trasa je vlastně o kilometr delší, alespoň jednou byste pramen Vltavy minout neměli.

10. Na Poledník a Prášilské jezero (41,0 km)

Další důstojný kopec a cesta podle plavebního kanálu, tentokrát Vchynicko-Tetovského. Po celé trase v sezóně potkáte množství cyklistů a pěších výletníků. Zvýšenou opatrnost kromě návalu vyžaduje také sjezd z Poledníku a především z Předělu.

Mapy

Šumava – Trojmezí 1:75 000, cyklomapa č. 156, SHOCart

Šumava – Železnorudsko 1:75 000, cyklomapa č. 155, SHOCart

Šumava – Povydří 1:50 000, turistická mapa č. 65, edice KČT

Šumava – Trojmezí 1:50 000, turistická mapa č. 66, edice KČT

Šumava – Lipno 1:50 000, turistická mapa č. 67, edice KČT

Šumava – Vimpersko 1:50 000, turistická mapa č. 69, edice KČT

Šumava – Trojmezí 1:50 000, turistická mapa, edice Geobáze

V y o b r a z e n í : [1] Hostinec U pstruha ve Stožci [2] Nádraží na Kubově Huti [3] Kříž na břehu Studené Vltavy